Během počátku dubna se objeví v naší přírodě velká část stěhovavých ptáků. Mezi nimi budou i dva druhy, které u nás hnízdí výhradně v lidských stavbách, ačkoli původně šlo o skalní ptáky - vlaštovka obecná a jiřička obecná. Liší se od sebe velikostí (vlaštovka je o něco větší), zbarvením (vlaštovka má rezavou skvrnu okolo zobáku, prsa a bříško nažloutlé, jiřička má spodek těla od zobáčku po spodek ocasu křídově bílý a bílou skvrnu na zádech nad ocáskem), opeřením (jiřička má chmýřové "punčošky na nožkách až k drápkům a krátký ocásek, vlaštovka má nožky holé a ocásek tvoří dlouhá vidlice) a tvarem a umístěním hnízda. To poslední je často zdrojem nevůle vůči těmto ptákům. Vlaštovka hnízdí vždy uvnitř stavby - v chlévě, stáji, síni, chodbě domu, v jižní Evropě i v mostních pilířích. Hnízdo je z hlíny slepená miska nalepená na stěně kus pod stropem (ale bývají i hnízda nalepená např. na stínidle lampy nebo na stropní konstrukci), z níž visí stébla sena použitá jako armatura. Jiřička naproti tomu hnízdí zvenčí na stěnách budov, někdy na lodžiích nebo v širokých světlých průjezdech. Hnízda jsou těsně pod střechou a mají tvar hliněné čtvrtkoule s malým vletovým otvorem u strany, která se dotýká jak stěny, tak stropu.
Naši předkové oba tyto blízce příbuzné druhy ptáků chránili, protože oceňovali jejich význam při likvidaci much, které znepokojovaly koně a dobytek, kladly vajíčka do potravin a obtěžovaly lidi. Dnes nejsou při použití moderních insekticidů mouchy takový problém, takže řada majitelů a správců domů vidí spíš trusem pošpiněné fasády než prospěch ze soužití s těmito ptáky. Problém je ale snadno řešitelný! Jak?
Jiřička hnízdí s oblibou na velmi drsné omítce (brizolit apod.). Hladké fasády nevyhledává. Pokud tedy víte, že někde by hnízda opravdu vadila (lodžie, kde pobýváte a sušíte prádlo, vchod do domu), stačí omítku těsně pod střechou (resp. stropem) jemně vyhladit, nebo zde dát keramické dlaždice. Na ostatních místech se osvědčují dřevěné poličky pod hnízdy, jimiž už naši venkovští předkové chránili lavičky na zápraží a čerstvě obílené stěny. Asi 10cm pod hnízdo připevníte (nastřelovacími hřeby, hmoždinkami apod.) centimetr silné prkénko 12cm široké a asi 20cm dlouhé (je-li vedle sebe více hnízd, bude prkénko delší), které natřete barvou omítky. Pak už jen stačí počkat, až budou v hnízdě ptáčata, která kálejí vletovým otvorem ven a 1 - 2x týdně vylézt na žebřík a seškrábnout trus, který se zde hromadí. Prkénko má ještě jednu důležitou funkci - dojde-li k pádu hnízda s ptáčaty (v horkém a suchém počasí se to občas stává), zůstanou v troskách hnízda na prkénku a rodiče je zde dál krmí.
Vlaštovky potřebují k hnízdění krytý prostor. Pokud se někde rozhodnou usadit, bývají velmi vytrvalé. Je-li to prostor zásadně nevhodný (obytná místnost, sklad krmiva apod.), je jediná možnost, jak jim v tom zabránit, opatření všech vletových otvorů sítěmi. Pokud zde jejich hnízdění nevadí či jsou dokonce vítány, lze chránit prostor pod hnízdem stejnou poličkou, jako u jiřiček. Jen je vhodnější prkénko o maličko širší - asi 15cm.
Instalací poliček dokonale ochráníte omítky a vnitřní stěny před trusem ptáků, a přitom umožníte hnízdění těmto dvěma stále vzácnějším druhům. A ještě poslední upozornění - oba druhy ptáků chrání naše zákony. Jakákoli manipulace s hnízdy, v nichž jsou vajíčka nebo ptáčata, natož jejich likvidace, je porušením zákona 114/92Sb. o ochraně přírody a krajiny a může být potrestána uložením pokuty v řádu až desítek tisíc korun.