ZÁCHRANNÁ STANICE

Netopýři a vrápenci patří k nejzvláštnějším savcům naší přírody. Řadíme je do řádu letounů, spolu s nimi tam patří ještě tropičtí kaloňové, kteří se živí ovocem a proti netopýrům dosahují doslova obří velikosti - některé druhy jsou velké jako morče a rozpětí křídel mají přes metr. Netopýři naší přírody se velikostí neliší od hlodavců (myší a malých křečíků), s nimiž ale nemají nic společného. Živí se hmyzem, který loví za letu. Přitom se orientují tzv. echolokací - neustále vydávají vysokofrekvenční zvuky a poslouchají jejich odraz od předmětů v okolí. Podle toho poznají, kde se nacházejí překážky, vletové otvory do budov či dutin stromů, nebo letící potrava. Některé druhy hmyzu, např. můry, se brání "zaměření" hustými chloupky na těle, které ultrazvukové vlny pohlcují. Můra se tak stává "neviditelnou" a netopýrovi unikne. V mírném podnebném pásu se v zimě žádný hmyz nevyskytuje. Přežívající jedinci zalézají do různých štěrbin v kůře, zdivu či v zemi a jsou mimo dosah těchto létajících savců. Na rozdíl od některých ptáků netopýři neodlétají do tropických zimovišť, ale volí jiný způsob přežití zimy - klasický zimní spánek po vzoru ježků nebo plchů. Během této tzv. hibernace jim poklesne tělesná teplota na pouhých několik stupňů a zpomalí se metabolismus. Zvířata visí v obvyklé poloze hlavou dolů ve vhodných prostorách, kde nemrzne a není příliš vlhko ani sucho. Vybírají si tedy jeskyně, opuštěné důlní šachty, dutiny ve stěnách budov a podobná místa. Zde tráví celou zimu. Přesunují se sem na podzim, kdy opouštějí tzv. letní kolonie na půdách budov, v dutinách stromů, za okenicemi apod., a právě během těchto přesunů se občas dostanou do nesnází. Při svém hledání zimoviště se totiž řídí často vyvěrajícími proudy teplého vzduchu z otevřených oken a domovních dveří či sálajícím teplem ze špatně izolovaných zdí domů. Vletují do místností, zavěšují se na chodbách, zalézají do botníků a skříněk, nebo se prostě přichytí zvenčí na zeď a zůstanou tam. Ve všech těchto případech potřebují pomoc. Optimální je zmateného netopýrka opatrně odchytit (lépe v rukavici, někdy se pokoušejí kousnout), umístit do papírové krabice vybavené kusem kůry či zmačkaného kartonu na přichycení, do mělké mističky mu dát trochu vody a obrátit se na odborníky. Najdete je buď v nejbližší záchranné stanici pro handicapovaná zvířata (úplný seznam je na stránkách MŽP), nebo na odborníky z České společnosti pro ochranu netopýrů (stránky www.ceson.cz). Stejně postupujte i v případě, že najdete netopýrka zraněného, nebo vám ho přinese třeba kočka. Pozor dávejte i v případě, že máte např. uzavíratelný botník na balkoně či chodbě domu a při úklidu v něm na spícího netopýra narazíte. Tato zvířátka jsou drobná a nenápadná, takže je můžete snadno přehlédnout! Proto při vyklízení podobných kusů nábytku pečlivě prohlédněte vyhazované harampádí, zda v něm nezimuje utajený podnájemník! Také jeho předejte odborníkům. A upozornění na závěr - všechny naše druhy netopýrů i jim podobných a příbuzných vrápenců chrání zákon! Jde o velmi užitečné a zajímavé savce, kteří k přírodě neodmyslitelně patří, jsou krásní a naši pomoc si plně zaslouží!