Během prvních jarních dní přicházejí na svět první vrhy selátek prasat divokých. Nezáleží příliš na počasí, prasnice rodí jak do zbytků sněhu, tak do rozkvetlých hájů. Po říji (myslivecky nazývané chrutí) a téměř čtyřměsíční březosti vrhá do předem připraveného lože 4 - 6, zřídka více nebo méně, podélně pruhovaných hnědých selátek. Prasnice je zajímavou výjimkou mezi savčími matkami, což ví každý, kdo chová domácí prasata. Její tlama není uzpůsobená k něžné mateřské péči, olizování a masírování mláďat není schopna provádět. Selátka jsou však velmi pohyblivá. Jakmile je matka vytlačí z porodních cest, sama se vysvobodí z plodových obalů a ihned hledají cestu k mléku. Matka se položí na bok a zpřístupní selatům struky. Pokud je některé sele oslabené, zmatené či pomalé, má smůlu - pomoc čekat nemůže.
Lože k porodu si bachyně vybírá na klidném místě na okraji lesa, v houští či vysoké trávě. Vydupe a vyčistí plochu, kde se může pohodlně uložit i s potomky a zvenčí vše maskuje rostlinným materiálem. Pokud od selat odchází, zakryje je. Selata trpělivě čekají na její návrat. Po 1 - 2 dnech následují selátka matku na krátké výlety do okolí. Jsou velmi zvědavá, vše očichávají a velmi brzy se pokoušejí rýt. V nebezpečí je matka zahání zpět do úkrytu, u starších potomků se energicky pouští do útoku. Odhání lišky, psy, vlky, někdy si troufne i na člověka. Selata mají jediný úkol - matku si hlídat. Když něco rodinu rozplaší a část selat zůstane na původním místě, matka se pro ně obvykle vrátí. Pokud ale utíká každé jinam, mohou se poztrácet.Co z toho všeho vyplývá? Občas se stává, že turisté v lese narazí na lože s čerstvě narozenými selaty. Je zásadní chybou je odnášet! Matka nebude daleko a patrně se buď odešla nakrmit a napít, nebo se polekala příchozích a nedaleko ukrytá čeká, až bude klid. Je nutné si uvědomit, že jakákoli novorozená mláďata mají pro přírodu jen malý význam a matka pro ně život neriskuje. Kdyby totiž zahynula, mláďata zemřou také, kdežto ztráta mláďat je vzápětí nahrazena novou říjí a březostí.Pokud něco vyplaší rodinku mimo pelech, mohou se selata rozeběhnout. Často se to stává při pokusech o přechod silnice. 1 - 2 selata zůstanou pozadu a jedoucí auto je od matky oddělí. I zde se vyplatí počkat pár desítek minut, než se rozhodnete prasátka odnést. Matka se většinou vrátí, ale dokud jste na místě, nepřiblíží se, protože chrání zbylá selata, jež má u sebe. Lépe je odejít a vrátit se asi po půl hodině. Totéž platí, když selata rozežene třeba neukázněný pes.
Kdy tedy pomáhat? Jednoznačně vždy, když je sele zraněné, prochladlé, apaticky leží na boku, nebo i třeba po hodině zůstává na krajnici silnice a matka se nevrací. Pokud omylem odnesete selata z lože, nevadí. Rychle je vraťte zpět. Protože je matka neolizuje, cizí pach patrně nezaznamená, navíc pach prasat je sám o sobě výrazný a lože je jím nasáklé.Když už máte prasátko doma, první pomoc je snadná. Zahřejte je třeba na vyhřívací dečce nebo u láhve s teplou vodou a z kojenecké láhve mu dejte pít. Optimální je kozí mléko nebo polotučné kravské. Na vesnici obvykle lze získat i sušené mléko pro selata. Pak by vaše kroky měly vést k mysliveckému hospodáři, protože sele divokého prasete je zvěří a jako takové patří do jeho kompetence. On také nejlíp ví, jak z něho vychovat zvíře umístitelné alespoň do vhodné obory, protože lidmi vychované prase (zejména kanec) může být nebezpečné. Pokud myslivcům nedůvěřujete, odevzdejte sele v nejbližší záchranné stanici pro handicapovaná zvířata. Jejich seznam najdete na stránkách ministerstva životního prostředí. Odchovat si sele doma a pak jej třeba porazit je ale zakázáno a zákon to považuje za pytláctví!