ZÁCHRANNÁ STANICE

V těchto dnech přiletěli ze svých zimovišť asi nejpodivnější ptáci, kteří u nás žijí a hnízdí - rorýsové obecní. Na obloze je může leckdo považovat za velkou vlaštovku, ale zblízka se od ní liší řadou znaků. Nejsou také vlaštovkám příbuzní a vůbec nepatří mezi pěvce. Náleží do řádu svišťounů a příbuzní jsou americkým kolibříkům.Díky velmi zvláštnímu způsobu života mají rorýsi několik typických znaků, pro které se dostávají občas do potíží a potřebují naši pomoc. Na první pohled si je možné všimnout, že rorýs nemá k chůzi uzpůsobené nohy. Opravdu také chodit neumí. Po zemi, kde se ocitne vždy pouze omylem, se jen nešikovně plazí za pomoci křídel. Jeho nožky jsou velmi krátké (jen asi centimetrové včetně prstů), prstíky směřují všechny dopředu a jsou zakončeny zahnutými ostrými drápy. Taková noha slouží k uchycení na strmé skalní stěně nebo na zdi domu, když se rorýs potřebuje dostat do hnízda, nebo když si chce krátce odpočinout. Mladý pták dovede takto přichycený viset dlouhé minuty. Vzlétá tak, že se prostě pustí a v pádu roztáhne křídla. Ta jsou naopak velmi dlouhá, konce složených křídel až o 3cm přesahují konec ocasu. Díky zvláštně uspořádaným kloubům dokáže rorýs letět plachtivým letem bez svalové námahy, takže ve vzduchu tráví většinu života, dokonce se za letu i páří a spí. Dlouhá křídla mu však brání vzlétnout ze země. Proto když jej např. poryv větru srazí na zem, jen tu leží a o let se ani nepokouší. Pokud najdete rorýse na zemi, pomozte mu! Nebojte se ho opatrně sebrat, odejít na zatravněné místo a tam ho lehce nadhoďte do vzduchu (asi jako tenisový míček při servisu). Většinou bez problémů odletí. Může být také zraněný - potom spadne zpátky na zem. Proto doporučuji zkusit to na trávě, kde se nepotluče. Stejnou pomoc potřebuje i tehdy, pokud vám přistane v bytě, na balkoně nebo na malém dvorku. Sám se z těchto míst nedostane a postupně by tu hynul vysílením. Takže jej opět opatrně vezměte, vyneste ven a nadhoďte do vzduchu. Nebojte se této první pomoci! Než budete odvážet rorýse do záchranné stanice, vždy zkuste, zda nepotřebuje jen pomoci dostat se do vzduchu. Ve stanici to uděláme také jako první věc, a zdravý pták pak musí letět zpět tam, kde jste ho našli. A ještě jedno upozornění: rorýs neumí pít a žrát z misky. Drobný hmyz, jímž se živí, lapá za letu do široce rozevřeného zobáku, pije za letu z hladiny řek či rybníků, dokonce se za letu i koupe. Musí se proto krmit uměle - do otevřeného zobáčku se mu vkládají navlhčená sousta masa či hmyzu. To ale přenechte odborníkům v záchranné stanici. Zraněný rorýs (nebo později mládě vypadlé z hnízda) patří vždy a jedině tam.