ZÁCHRANNÁ STANICE

Déšť patří mezi základní přírodní děje na většině území planety. Lze říci, že území, kde prší, je mnohonásobně větší než území, kde se dešťové srážky nevyskytují. Proto si většina divoce žijících zvířat vyvinula způsoby a strategie, jak se před deštěm chránit, jak ho v případě potřeby využívat a jak se v dešti chovat. V zásadě tedy platí, že déšť nijak zvlášť ublížit nemůže. Existují však výjimky a na ty se chci zaměřit.Problémy některým zvířatům způsobuje silný přívalový déšť, tedy průtrž mračen. Obecně platí, že teplokrevná zvířata, tedy ptáci a savci, mají povrch těla chráněný peřím či srstí, aby si udržela stálou tělesnou teplotu. Běžnému dešti, větru i sněžení tento kryt vzdoruje dobře. Srst savců má kromě vrchní vrstvy tzv. pesíků i spodní hustou podsadu. Ta udržuje mezi chlupy vrstvičku vzduchu, tedy účinnou tepelnou izolaci. Přes pesíky sem dešťová voda nepronikne. Savec v dešti vyhlíží mokrý a otřepává se, pokud bychom ho ale pohladili a zabořili ruku do srsti, spodní vrstvu nahmatáme suchou. To platí zejména pro dospělá zvířata v dobrém zdravotním stavu. Jiné je to u malých mláďat. Zajíčci, mladé veverky, srnčata, kolouchové a selátka divočáků mají srst jemnější a řidší než dospělí jedinci. Před deštěm je obvykle chrání hustá vegetace, do níž se ukryjí (křoviny, vysoká hustá tráva, nízké větve jehličnatých stromů, byliny s velkými listy - lopuch, devětsil), úkryty v dutinách stromů (týká se veverek), případně terénní nerovnosti (převislé okraje roklí, výklenky ve skále apod.). Zvířata dovedou využít i lidské výtvory v krajině - krmelce, můstky, propustě pod vozovkou, přístřešky. Dospělí jedinci učí mláďata, kde úkryt před nepřízní počasí (tedy nejen deštěm, ale i silným větrem, slunečním žárem či sněžením) hledat. Rodiče je tam přímo odvádějí, ostatní působí svým příkladem a mladá zvířata je napodobují. Průtrž mračen, zvlášť nečekaná, ale ublížit může. Promoknutí je velmi rychlé, zvířata nestačí doběhnout do úkrytu, je-li déšť střídán krupobitím, menší jedince může utlouci. V době rození a odchovu mláďat, což je v našich podmínkách zhruba od dubna, kdy se rodí muflončata, do konce září, kdy přicházejí na svět podzimní vrhy veverek a ježků, je proto užitečné po silném dešti se projít zahradou či okolním terénem a dívat se, zda se někde nekrčí zmoklý nešťastník. Pozor! Na zajíčky, srnčata, kolouchy a mladé daňky nesahejte! Lepší je upozornit na takové mládě mysliveckého hospodáře nebo záchrannou stanici. Pokud je v blízkosti mláděte vhodný suchý úkryt (třeba pod převislými větvemi stromu), můžete je tam za pomoci větve či hole dostrkat. Nesmí to být dál, než několik málo metrů! Jinak by je matka nenašla. Pokud mládě bezmocně leží a nezvedá hlavu, je poraněné či stojí třeba ve vodě, na silnici nebo na jiném rizikovém místě, potřebuje pomoc ihned. Ze silnice jej lze odtlačit holí či odnést třeba na lopatce (zajíčka), jinak je vezměte do tepla, osušte a kontaktujte odborníky! Stejně tak naložte s malými veverkami, které silný liják srazil se stromu.Mnohem nebezpečnější je déšť pro ptáky. Zejména drobní pěvci při promoknutí rychle ztrácejí síly a přívalové lijáky je občas zabíjejí. Týká se to hlavně mladých jedinců, kteří ještě nejsou obratní v letu a neznají úkryty v místě. Ptáci se nejčastěji ukrývají v hustých keřích, na jehličnatých stromech a na listnáčích s hustými větvemi a většími listy (dub, javory, buk, jilm apod.), v budovách či pod střešním okrajem (vrabci, vlaštovky, rorýsi, rehkové, sovy, holubi), pod zaparkovanými auty (mladí kosi, drozdi a holubi), ve výklencích skal (dravci, kavky, výři), v rákosinách a v obilí. Ptačí peří se v běžném dešti nepromáčí, ptáci se chrání produkty kostrční mazové žlázy a celkově péčí o čistotu peří. U mláďat to ale vždy platit nemusí. Například kavky, havrani, vrány a krkavci mají jako mláďata peří, které promokne velmi rychle. Když se k tomu přidá bušení velkých dešťových kapek (v poměru k velikosti ptačího tělíčka je to srovnatelné k úderům padajících golfových míčků na člověka...), mládě rychle ztrácí síly. Pokud tedy víte, že vám na zahradě hnízdí ptáci a mají právě mladé, rozhodně jděte po dešti ven a dívejte se. Zmoklý chomáček peří v trávě může právě ztrácet poslední síly. A jak pomoci? Jednoduše - mládě vezměte do tepla, osušte (klidně i fénem) a vraťte rodičům. Totéž proveďte i s dospělým ptákem, který se ocitl po dešti v nouzi. Ovšem pozor, aby nebyl poraněný. Je-li, či jeví známky vyčerpání i po oschnutí (tedy pospává, je krotký, nesnaží se uletět), kontaktujte záchrannou stanici. Energii mu můžete dodat pár kapkami coca coly do zobáku!Silné a hlavně vytrvalé deště znamenají pro některé ptáky i riziko hladovění. Někteří se proto mohou i zbavit části mláďat, která najednou nezvládají uživit. To se týká zejména sýkorek - ty začnou část mladých vyhazovat z budek. Zcela mláďata opustit pak mohou rorýsi, vlaštovky, pěnice a někteří další. Nestává se to ale často. V deštích se ukryje velká část hmyzu, zejména létavého (mouchy, motýli), díky ochlazení je těžší málo pohyblivé potenciální úlovky najít (to platí třeba o housenkách, píďalkách, sarančatech a dalších), zpomalí se proces dozrávání semen a plodů. Velká část pěnkavovitých ptáků, strnadi, vrabci, koroptve a křepelky se živí nedozrálými semeny trav a plevelů a krmí jimi, resp. vodí k nim i svá mláďata. Kosi, drozdi, špačci, sojky, dlaskové a někteří další zase potřebují jako významnou součást jídelníčku různé bobule a ovoce. Na podzim se pak díky dešti mohou hůř dostávat i k žížalám a slimákům. Krátký déšť vyžene tyto bezobratlé na povrch, kde se sbírají dobře, ale dlouhý a doprovázený ochlazením je zažene hluboko pod zem.Jak pomoci? Rozhodně ne sypáním slunečnice do krmítek! To je vysokoenergetické krmivo do mrazů, ne potrava pro mladé ptáky ve vývinu. Předkládejte spíš půlená jablka, obecně ovoce ze zásob či z obchodu, a případně moučné červy. A jako prevenci problémů osazujte své zahrady hustšími keři, které poskytují úkryt před nepřízní počasí (hloh, skalníky, hlohyně apod.), jehličnany (zejména smrky různých druhů) a květinami atraktivními pro hmyz. Tak nejvíc pomůžete ptákům se s extrémními vrtochy počasí poprat!