ZÁCHRANNÁ STANICE

Poměrně brzy, hned jak sleze sníh a roztaje aspoň část hladiny rybníků, začínají hnízdit kachny divoké, tedy březňačky. Nejprve můžeme pozorovat páry, kdy šedavý kačer s rezavou náprsenkou a leskle zelenou hlavou doprovází nenápadně hnědou samičku. Pár hledá místo k vysezení vajec, kupodivu často dost daleko od vody. Kachna si ke snesení vajíček vybírá místo buď na zemi v úkrytu mezi křovím, vysokou trávou nebo kopřivami, či (ve městech) na různých terasách, lodžiích nebo kominických lávkách i 15 a více metrů nad zemí. Zde si upraví z rostlinného materiálu nenápadné hnízdo, do něhož snese 9 - 12 poměrně velkých olivově zelenkavých vajec. Zasedá až po snesení všech, aby se káčata vylíhla všechna současně. Sedí sama, kačer se potuluje po okolí a občas ji doprovází, když se vzdálí nakrmit se, napít a vykoupat. Po asi 4 týdnech se líhnou tmavohnědá káčata se žlutou kresbou na hlavičce a bříšku. Káčata ihned vidí a slyší a po oschnutí jsou schopná chodit. První den až dva nepřijímají potravu a téměř nepijí, protože tráví zbytek žloutkového váčku, který si přinesla ještě z vajíčka. První test životaschopnosti je čeká většinou 24 hodin po vylíhnutí - matka je odvádí k vodě. Preferuje stojatou vodu rybníka či jezírka, v případě řeky mělčiny či slepá ramena s dostatkem potravy - planktonu a vodních rostlin. Za vodou jde rodinka i více než kilometr, a to i podél rušných silnic. Matka nehlídá, zda se některé mládě cestou "nezapomnělo". Je starostí káčat nespustit matku z očí, držet krok a reagovat na její signály. Rodinka se dokáže dostat i přes rušnou vozovku. Obvykle ji přechází v noci či brzy ráno, kdy je provoz nejslabší. Mláďata se nevydají sama nikam, kam je matka nepustí. Proto dokážou bezpečně sedět u matky na samé krajnici metr od jedoucích aut a čekat na pokyn, že mohou bezpečně jít dál.Zahnízdí-li kachna někde na budově, ani tehdy nehrozí káčatům žádné nebezpečí. Matka slétne na zem a volá mláďata k sobě. Ta postupně s široce roztaženýma nožkama a dosud pahýlovitými křídly seskakují a dopadají na zem. Jsou lehká a chmýří je nadnáší, proto jim pád nic neudělá.Občas kachní rodinka pomoc potřebuje. Ve městech ptáci často zahnízdí ve dvorcích vnitrobloků domů, odkud nemohou odejít, nebo v uzavřené zahradě. Optimální je, pokud můžeme otevřít nějaká vrata a nechat matku s mláďaty odejít. Někdy to možné není - dvorek je špatně přístupný, klíč od domovních vrat je k nenalezení apod. Je nejlepší v takovém případě požádat o pomoc záchrannou stanici pro volně žijící zvířata, která rodinku bezpečně odchytí a převeze na vodu. Pokud není zrovna nikdo k dispozici, lze se opatrně o odchyt pokusit vlastními silami. Ale pozor! Kachna výborně létá a startuje kolmo vzhůru. Je tedy nutné hodit přes ni síť, nebo ji nejprve zahnat do nějaké kůlny, garáže nebo chodby. Nejprve odchytíme a do vhodné (kočičí) přepravky umístíme matku, poté posbíráme kachňata. Na vodu naopak první vypustíme kachňata, a když utvoří pípající hlouček u břehu, nasměrujeme k nim matku a pak ji také vypustíme. Volíme pokud možno stojatou vodu rybníka nebo říční rameno s mělkou klidnou vodou. Na hlavním toku řeky rodinka nenajde dost potravy, navíc káčata ohrožují velké dravé ryby, zejména sumci, kteří je rádi loví.Pokud kachna při pokusu o odchyt uletí, káčata nesbírejte! Matka se během krátké doby, obvykle nejvýš do hodiny, vrátí. Pak je ale už opatrnější a další odchyt je lépe nechat odborníkům. Samotná káčata rozhodně nepouštějte nikde do vody! Do věku 3 týdnů jim nefunguje kostrční mazová žláza, takže si nemohou sama mastit chmýří a utopila by se! V tomto věku se mastí o peří matky, pod níž se také ohřívají. Pokud už se tedy stane, že máte skupinu káčat bez matky, nebo třeba jedno, dvě káčata zatoulaná, svěřte je opět odborníkům v záchranné stanici. Doma si je nenechávejte! Jednak potřebují kvalitní krmivo, které jim z vlastních zdrojů ne vždy zajistíte, a jednak jsou dle mysliveckého zákona zvěří, takže nechat si je znamená dopustit se pytláctví!