Již v mrazivé polovině února se rodí první mláďata veverek obecných. Každý, kdo hodlá pokácet jehličnatý strom, zejména stojící solitérně v zahradě či parku poblíž lesa, bohatě ovětvený a nejméně 8m vysoký (hlavně smrk ztepilý nebo smrk pichlavý, popř. i jedli či borovici), by tak měl učinit nejdéle do konce ledna. Pak se totiž může stát, že spolu se stromem půjdou k zemi i ještě holé a slepé veveřičky. Veverka má v zásadě dvojí stromová hnízda - buď velkou rozježenou stavbu z tenkých větviček usazenou v horní části stromu mezi hustými větvemi těsně u kmene, nebo dutinu nejméně 5m nad zemí. Obojí není ze země vidět a matka navíc nikdy nejde k mláďatům přímo, takže je neprozradí. Mladých veverek je v hnízdě většinou 4 - 5 a ven vylézají až asi v 5 týdnech věku. Během vývoje je matka obvykle 1x přestěhuje do jiného hnízda - to když se v podestýlce příliš rozmnoží blechy. První vrhy veverek se objevují v únoru, poslední lze potkat i počátkem října. Proto bezpečná doba k pokácení starých mohutných stromů s dutinami je listopad až únor a zejména to platí pro výše zmíněné jehličnany. Pokud už dojde k poražení či pádu stromu s hnízdem veverek, je důležité mláďata vzít do tepla, zahřát ve flanelovém hadříku a kontaktovat nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy. Tam veverky odchovají a vrátí do přírody. Ovšem jen ty, které původní pád přežily - pokácení stromu s hnízdem je velmi často pro malé veverky smrtelné. Doma je neodchovávejte - veverka je zákonem chráněná a chovat ji doma bez povolení krajského úřadu (odboru životního prostředí) je nezákonné. Hrozí vysoká pokuta v desítkách tisíc korun. Také byste měli problém ji správně připravit na návrat do přírody. A najdete-li čerstvě vyvrácený padlý starý strom třeba po vichřici, vždy se přesvědčte, zda někde nenaříkají malá veveřátka!