Pokud patříte mezi ty obětavé přátele zvířat, kteří na zimu poskytli azyl jednomu či více nedospělým ježkům, jistě uvítáte informace, jak je bez úhony na jaře vrátit do přírody. Letošní velmi krátká a mírná zima způsobila, že se ježci probouzejí. Jak ti, které máte případně doma, tak ti divocí, kteří zimovali venku. Váš "domácí" ježek během spánku jistě trochu zhubl a teď se s dvojnásobnou chutí vrhá na vše poživatelné. To je zcela normální. I ježci, kteří z různých důvodů spát nemohli (byli třeba nemocní), mají na jaře větší chuť k jídlu. Aby se připravili na návrat do přírody, přizpůsobte už nyní jejich jídelníček! Můžete-li, kupujte ježkovi aspoň občas živý krmný hmyz. Nejlepší jsou krmní švábi, kteří nedovedou lézt po kluzkém povrchu, takže s nimi můžete ježka krmit třeba v plastové vaničce. Koupíte je v obchodě s chovatelskými potřebami, nebo na inzerát přímo od chovatelů hmyzu. Ježci šváby milují a vrhají se na ně jako lvi. Pokud vám tento krmný hmyz nevyhovuje, můžete koupit moučné červy. I ty podávejte ve vaničce, z níž nemohou vylézt a zamořit váš byt. Ježek je opět sežere velmi rychle. Kromě hmyzu můžete podávat jemně naťuknutá vajíčka křepelek, holubů či malých plemen slepic, protože i v přírodě ježek vypíjí vejce ptáků, kteří hnízdí na zemi. Ostatní krmivo podávejte stejně jako na podzim, tedy kočičí konzervy a granule, sýr, maso apod.Před vypuštěním je dobré umístit na určitou dobu ježka do nějaké ohrádky venku, aby si znovu zvykl na střídáni dne a noci, noční pokles venkovní teploty, na déšť, vítr a slunce. Pokud se před usnutím setkával se psem, nyní tyto kontakty znemožněte! V přírodě je třeba, aby se ježek psů bál a okamžitě se v jejich přítomnosti svinul. Zejména lovečtí psi a také němečtí ovčáci a pinčové bývají na ježky velmi ostří a snaží se je kousnout. Stejně tak už nedovolte svým dětem a dalším členům rodiny, aby se s ježkem mazlili a krmili ho z ruky, a i vy omezte svůj kontakt s ním na nutné minimum. Při podávání krmiva na něj nemluvte, aby si lidský hlas nespojoval s potravou. Krotký ježek se ocitá v nebezpečí, že bude zabit pro podezření z onemocnění vzteklinou!Venkovní ohrádka musí být vybavena budkou. Nejlepší je dřevěná, velikost nejméně 50x30x25cm (poslední rozměr je výška), do které dejte směs sena a slámy (nebo samotné seno. Potravu podávejte ježkovi výhradně večer - odpovídá to jeho jarnímu a letnímu dennímu režimu v přírodě. Pouze na podzim jsou ježci aktivní i ve dne. A kdy ježka do ohrádky přesunout? Jakmile je v noci aspoň kolem nuly a víc a přes den okolo 8 - 10 stupňů nad nulou. Pokud spal v chladnu, lze ho přesunout hned po probuzení i se zimovací bednou. Pokud byl ale v teplé místnosti, počkejte, až bude i v noci kolem osmi stupňů.Pokud nemáte možnost stavět venkovní ohrádku, poslouží i balkon či terasa. V krajní nouzi pokoj s otevřeným oknem, ale to je opravdu krizové řešení - lépe je požádat záchrannou stanici či přátele na venkově, zda by na tu jarní přípravu ježka nepřijali.Před vypuštěním je dobré ježka znovu odčervit (hlavně proti škrkavkám) a zkontrolovat, zda nemá blechy, plíseň na tlapkách či jiné zdravotní problémy. A kdy ho opravdu vypustit? Záleží na počasí. Pokud v zimě spal a pak strávil pár týdnů v ohrádce venku, můžete ho pustit hned, jak se noční teploty drží dlouhodobě nad 5 stupni. Jednoduše ohrádku otevřete či odstraňte a ježka nechte odejít. Nějakou dobu jej můžete ještě přikrmovat na obvyklém místě, i budka tam může zůstat pár dní. Chcete-li ho vrátit tam, kde žil na podzim, můžete. Zvolte k tomu klidný večer všedního dne, kdy se v okolí nepohybuje moc lidí. Nemělo by příliš pršet či foukat, ani bouřka není nejvhodnější. Ohlídejte, aby poblíž neběhal žádný pes. A pokud ježek strávil zimu v teple? Pak vyčkejte s vypuštěním až na polovinu května, po proslulých "ledových mužích". Teprve pak je poněkud zchoulostivělé zvířátko připraveno čelit volné přírodě.Někteří lidé si myslí, že není dobré pouštět ježky ve městě, a odvážejí je do volné krajiny. Nedělejte to! Ježci jsou v přírodě ohroženi dvěma predátory, kteří ve městě nežijí - liškami a sovou výrem velkým. Matka učí už malá mláďata, jak se těmto dravcům vyhnout, takže ježek z volné krajiny např. nechodí nikdy na otevřené prostranství, vždy se drží v keřích (pokud možno trnitých), a stále sleduje, zda k němu odněkud nezavane liščí pach. Městský ježek tyto zkušenosti nemá, takže je predátory velmi ohrožen. Proto mu bude lépe na dobře zazeleněném sídlišti, na městském hřbitově či v zahradě vilky v okrajové čtvrti.Přeji vám hezké zážitky při navracení vašich bodlinatých nájemníků do divokého života!