ZÁCHRANNÁ STANICE

Jakmile začne mrznout a objeví se sníh, řada milovníků zvířat oprašuje krmítka pro drobné ptáky. V mnoha případech přikrmování opravdu pomáhá, zejména v zemědělské krajině a ve větších městech, kde je málo zdrojů přirozené potravy. Co tedy na krmítko nasypat, aby se ptákům opravdu pomohlo a v dobré víře podaná potrava nezpůsobila zdravotní komplikace?Asi nejčastěji podávají lidé ptákům olejnatá semena, zejména slunečnici. Hodí se zejména černá drobnozrnná slunečnice, je i nejlevnější. Milují ji hlavně sýkory, pěnkavovití ptáci a nepohrdnou ani kosové. Koňadra slunečnicová semena snadno rozlouskne, ale menší druhy sýkor, např. úhelníček nebo modřinka, s tím mohou mít problémy. Proto můžeme semena částečně pomačkat. Nasypeme jich pár hrstí do plátěného sáčku či starého povlaku na polštář, v tomto obalu rozprostřeme na kuchyňský vál a párkrát přejedeme válečkem na nudle. Nebojte se přitlačit! Slupky semen popraskají a i drobné druhy sýkor se svými malými zobáčky k pochoutce dostanou. Kromě slunečnice můžeme podávat i další semena. Optimální je již namíchaný zob pro kanáry, který obsahuje řepku, loupaný oves, lesknici, hořčičné a lněné semínko a proso. Podávat lze i semenec, tedy semena konopí (technického!), ten je ale dobré taky pomačkat válečkem. A pokud chceme pohostit i hrdličky a holuby, přisypeme pšenici a drobnozrnné druhy čočky, pro holuby i kukuřici. Ovesné vločky můžeme podávat také, ale jen v malém množství. Mohou snadno navlhnout a pak se rychle kazí. Oblíbenou potravou jsou lojové koule se semeny. Potěší sýkorky, brhlíky nebo strakapoudy. Ovšem kupované výrobky nemusejí být vždy kvalitní, záleží na skladování u konkrétního prodejce. Proto je lepší vyrobit toto cenné krmivo doma. Potřebujeme k tomu malý květináč z pálené hlíny (tak na 1 - 2dcl), provázek, kus syrového hovězího či skopového loje a hrst zobu pro kanáry. Lůj pokrájíme na kostičky a rozpustíme. Do tekutého loje přimícháme semena. Květináček očistíme a spodním otvorem protáhneme provázek. Ten zauzlujeme, aby nešel vytáhnout zase ven. Pak směs loje a semen vlijeme do květináčku až po okraj a dáme do lednice ztuhnout. Po ztuhnutí pověsíme květináček dnem vzhůru za provázek na větev stromu. Sýkorky se chytí drápky za okraj květináčku a vyzobávají připravenou potravu. A k loji se nedostanou straky a havrani.Pokud máme dost ořechů, můžeme nabídnout ptákům i vlašské ořechy. Stačí skořápky rozpůlit, ptáci už si jádra vyzobou a přitom se i zabaví. Potěší to sýkory i ptáky krkavcovité. Podávat můžeme i na podzim nasbírané a nasušené jeřabiny (nebo zamražené). A pokud nám na krmítko létají kosi, zvonci, vrabci, stehlíci a dlaskové, podáme jim i půlená jablka, která napíchneme na větvičky stromů. Pochutnají si i sojky, straky a havrani. Nevadí, že jablka zmrznou! Ptáci se živí i nesklizenými jablky v opuštěných sadech a alejích a zmrzlé plody konzumují běžně. Na jablka možná přiletí ke krmítku i drozdu podobná kvíčala, severská cvrčala nebo překrásný zimní host - chocholatý brkoslav severní. Máme-li větší zahradu se stromy, kam příliš nevidí sousedi, můžeme dát ptákům další oblíbenou lahůdku. Koupíme kus syrového hovězího žebra i s kostí, nebo skopový bok a tak jak je ho drátem přivážeme ke kmeni stromu. Dokud bude zbývat jediné vlákénko masa a jediný gram loje, budou přilétat sýkory, brhlíci i vrabci a zobáčky uštipovat potravu. Syrové maso je v zimě cenným zdrojem bílkovin a lůj zase poskytne energii. A ptačí zobáčky jsou dostatečně silné, aby si poradily i se zmrzlou potravou. Na kmen je nutné žebro uvázat proto, že na větvi či parapetu by se ho zmocnila kuna, straky či kočky a na drobné ptáky by nic nezbylo. Závěrem pár rad: Potrava na krmítku musí být vždy chráněna před sněhem! Polykání většího množství sněhu může ptáky prochladit a způsobit jim střevní katar. Ptáci sice zobou sníh jako zdroj vody, ale s potravou jej přijmou nekontrolované množství! Naopak miska vlažné vody na parapetu okna doplněná 1 - 2x denně bude zvlášť v silných mrazech (které zvyšují žízeň) ptáky velmi vítána! Krmítko plné ptáků láká v zimě hladovějící dravce, zejména krahujce, někdy i jestřáby a poštolky, kteří se pokoušejí zde se krmící ptáky ulovit. Tomu zabráníme tak, že krmítko umisťujeme poblíž hustších jehličnatých či stálezelených listnatých keřů a stromů. Při útoku dravce tak mohou ptáci uniknout do hustých větví, kam dravec nepronikne. Samozřejmostí je i ochrana před kočkami a kunami! Sloupek, na němž krmítko stojí, či kmen stromu, kde je pověšeno, opatříme dolů sešikmeným límcem z plechu či omotáme ostnatým drátem. A pokud chceme, aby se nám ptáci zjara na zahradě či u domu uhnízdili, již na počátku zimy tu vyvěsíme budky (hlavně pro sýkory a vrabce). Naši hosté si na ně během návštěv krmítka zvyknou a na jaře aspoň některé z nich určitě využijí. Poslední upozornění na závěr: nikdy neumisťujte krmítko na okno, kde se odráží vycházející či zapadající slunce! Šikmé paprsky způsobují zrcadlení okolní krajiny, okno se stane neprůhledné (tudíž nepomůže ani záclona a často ani siluety) a vznikne past na přiletující ptáky, kteří se o sklo zabíjejí ve snaze letět do krajiny v zrcadle!!! Nejlepší je tedy okno na jih či na sever.