Ačkoli proti tomu jako ochránci zvířat opakovaně varujeme, v řadě domácností se pod stromečkem objeví něco živého. Nemusí to být zrovna štěně nebo koťátko. Leckdy se rodiče snaží dítě toužící po psovi (nebo sourozenci) uchlácholit křečkem, králíkem či rybičkami, někde se jako "doplněk" objeví exotický papoušek, akvárium s korálovými rybami nebo třeba leguán. Po několika dnech se ukáže, že zvíře se z nejrůznějších důvodů obdarovanému nelíbí, nechce se o ně starat (pozor - to je zcela v pořádku, kdo si zvíře sám neobstaral, NEMUSÍ ho chtít!), nemá čas či je tu jiná překážka, a nastane dumání, co s ním dál. Pokusím se zde podat návod, co dělat s nechtěnými živými dárky jiných druhů, než jsou psi a kočky.Úplně nevhodné řešení (dokonce protizákonné!!) je vypustit nechtěného mazlíčka do přírody. Pro řadu zvířat je to jistý rozsudek smrti, zejména v zimě. Taková andulka, králík, vodní želva či fretka sice v naší přírodě přežijí řadu týdnů, ne však uprostřed zimy! Ani v létě to ale nemají snadné, čili zákon tuhle eventualitu zakazuje zcela právem. Druhé zcela nevhodné řešení je obdařit nechtěným zvířetem nejbližší útulek či záchrannou stanici! Tato zařízení mají dost co dělat se svými pravidelnými klienty, tedy zvířaty zatoulanými během silvestrovských oslav, uniklými dočasným pečovatelům (zatímco páníčkové jsou na horách) a zvířaty, které obdarovaní opravdu necitelně vyhodili ven. Záchranné stanice zase v zimě piplají ptáky zesláblé nedostatkem potravy, nezazimované ježky a netopýry a srnky uštvané venčícími se pejsky. A třetí zcela nevhodná možnost je obdarování nejbližší zoologické zahrady. Ta na to opravdu není zařízená a podobný živý dárek skončí někde v zázemí, v případě hlodavců a králíků se nejspíš stane krmivem pro plazy některého kolegy teraristy (zoo sama nesmí zvířaty neznámého původu krmit!).
Jaký je tedy správný postup? Jako optimální se jeví vrácení zvířete tam, kde bylo koupeno. Dárce by měl "přiznat barvu" a kontakt na chovatele či zooobchod poskytnout. Pokud je zvíře vráceno neprodleně (tedy např. hned po prvním lednu), není s tím obvykle problém. U chovatele vůbec ne a v obchodě obvykle také ne. Zvlášť pokud si dárce nechal účtenku. S vrácením neotálejte - čím déle je zvíře v jiných podmínkách, tím víc se bude původní majitel ošívat v obavách ze zanesení nějaké infekce. To platí zejména pro akvarijní rybky, terarijní zvířata a papoušky. Pokud zvíře pochází z útulku, pak je vrácení snadné a bývá ošetřeno ve smlouvě. Někdy je vrácení nemožné - původní majitel se zdráhá, nebo jde o "množiče", kam opravdu zvíře dát nechceme. Pak je tu možnost sehnat (nejlépe s pomocí internetu, dotazem u místního veterináře či na vesnici v hospodě) chovatele stejné skupiny zvířat (tedy teraristu, papouškáře, akvaristu, chovatele fretek, morčat, atd., atd.) a zvíře mu nabídnout. Nabízejte ovšem slušně! Vydírání typu:"Když si ho nevezmete, pustím ho do lesa," nikoho nepřesvědčí. Možná neuspějete napoprvé, ale nakonec zájemce bude. Existují i chovatelské kluby (třeba chovatelů exotických ptáků, želv, morčat, potkanů, zakrslých prasátek apod.). Všechny mají své webové stránky s nějakými kontakty, kam můžete, s patřičným vysvětlením, zvíře nabídnout. Opět bez nátlaku! Uvědomte si, že nejste v pozici viníka, který se zbavuje zvířecího kamaráda, ale jste nevhodně obdarovaný člověk, který se snaží zodpovědně řešit situaci! A to i v případě, že jste rodič, který koupil dítěti křečka (a ono chtělo koně), jehož potomek odmítl. Ne vždy je přece tím odmítnutým dárkem létající králíček, jako v jisté televizní reklamě!
Dalším dobrým způsobem řešení je nabídnout zvíře chovatelskému kroužku v místním domě dětí a mládeže, zookoutku v zařízení pro seniory či jiné instituci v místě sídlící. Zejména terarijní zvířata, hlodavci a papoušci bývají vítáni, často si je později některý člen kroužku vezme domů.Poslední možností je inzerát. Pokud se o zvíře můžete a jste ochotni nějakou dobu starat, lze využít řady možností bezplatné inzece. Ať už je to časopis Fauna (včetně elektronické verze www.ifauna.cz), některé regionální tiskoviny, nástěnka v čekárně veterináře či v zooobchodě, příležitost se najde vždy. Na vesnici se můžete domluvit i se starostou a inzerát dát na obecní nástěnku, využít můžete i webové stránky útulku. Ať už tak, nebo tak, požadujte rozumnou cenu (nebo zvíře darujte), zdůrazněte, že jde o nevhodný dárek, a zájemce si trochu proklepněte. I když jste sami zvíře nechtěli, jistě vám záleží na tom, aby se dostalo do dobrých rukou!