ZÁCHRANNÁ STANICE

Počátkem léta se v přírodě rodí velké množství mláďat. Někteří savci sice začínají s prvními vrhy už dříve na jaře (zajíci, veverky, drobní hlodavci) a teď mají druhou sadu potomků, ale celá řada jich čeká na počátek léta. Jen šelmy porodily většinou už tak před 9 týdny, aby odstavená mládež mohla lovit neohrabané mladé býložravce a ptáčata. Nicméně konec jara a začátek léta znamená častější výlety do přírody, úpravy zahrad a budov a likvidaci přestárlých ovocných stromů, takže se může stát, že vám cestu zkříží nějaký malý zatoulanec. Může být jen zaběhlý a máma nedaleko, ale také ho mohl zahnat od matky pes, mohl se vybatolit zpod bourané střechy kůlny či osiřet při polních pracích. Každé mládě savce samozřejmě patří do rukou odborníkům v záchranné stanici, ale občas se může stát, že se o něj musíte den či dva starat sami. A to může být problém.Když k nám do záchranné stanice volají nálezci mláďat, většinou na otázku, jaké bylo to "mlíčko", jímž mládě (od zajíčka přes lišče, selátko a srnče po veverku) nakrmili, většinou odpovědí, že Sunar, nebo naředěné krabicové. A protože nesprávné mléko může vyvolat řadu zdravotních problémů od průjmů a nadmutí až třeba po výhřez konečníku, chtěla bych tu uvést pár důležitých informací. Obecně platí, že mezi savci jsou dva základní typy mlék, které se liší základní bílkovinou - mléka albuminová, která produkují zejména šelmy (kuny, lišky, jezevci, domácí psi, kočky a fretky) a ježci, tedy savci masožraví, a mléka kaseinová, produkovaná licho- i sudokopytníky (osel, kůň, ovce, kráva, koza, srna, laň, muflonka, prasnice), primáty (opice, lidoopi, člověk), zajícovci (králík, zajíc) a hlodavci, tedy savci převážně býložravými, popř. všežravými s převahou rostlinné složky. Mláďata šelem a ježků nemají enzymy na strávení a využití kaseinového (tedy v obchodní síti běžně prodávaného kravského či kozího) mléka včetně jeho úprav pro lidské kojence (Sunar, Feminar), takže po napájení touto potravou jim hrozí průjmy a střevní katar. Po pár dnech mohou i uhynout. V minulosti vedlo tak časté používání ředěného kondenzovaného mléka Tatra k umělému odchovu koťat v útulcích ke ztrátě srsti ve věku asi 3 týdnů. Po dalších asi 3 týdnech koťata zase obrostla, ale úplně v pořádku byla vždy až po přechodu na pevnou stravu. Nutno říct, že když už je potřeba šelmičce podat kaseinové mléko, je nejlepší volbou dle potřeby naředit to neslazené kondenzované (obvykle 1:1, ale k tomu se ještě dostaneme) převařenou vodou či slabým černým čajem. V současné době je ale pro tato "albumiňátka" k dispozici sušené mléko pro umělý odchov koťat nebo štěňat, které lze koupit v chovatelských potřebách. Návod k ředění bývá přiložen, takže pro lišky použijeme poměr vhodný pro psí štěňátka a pro malé kuničky, jezevce a ježečky zase poměr určený koťátkům. I toto mléko pochází z kravského, ale je chemicky upraveno a nevhodná bílkovina je neutralizována, naopak ta potřebná je doplněna. Odchov bývá bezproblémový.Odchov srnčátek, kolouchů, muflončat a divokých prasátek se nejlépe daří s pomocí kozího mléka, které má optimální složení. Kravské je třeba trošku upravit. Ideální je zase neslazené mléko kondenzované, které ředíme jako pro předchozí případ, jen vody či čaje dáme trošku víc. Podobné je to i při krmení zajíčků, kde ale Tatru neředíme vůbec, či veverek a jiných hlodavců, kde ředíme zhruba opět 1:1.Jak je to tedy s tím ředěním? Obecně platí, že savci, jejichž mláďata jsou prakticky stále s matkou, tedy kopytníci (mláďata matku ihned po narození či nejdéle po několika málo dnech téměř stále doprovázejí) a primáti (matka mládě nosí u sebe), mají mléko spíše řidší, vodovatější. Tučnost se obvykle pohybuje mezi 2,5 až 3,5%. Mládě pije vždy malé množství, které rychle stráví, takže může být stále v pohybu. Tučné mléko by znamenalo, že po napití by mládě muselo déle odpočívat a trávit. Je to podobné jako u nás - po lehkém zeleninovém salátu můžeme vyrazit třeba na horskou túru, kdežto dáme-li si vepřo-knedlo-zelo, vábí nás to po obědě na divan k televizi. Proto také mláďata, která matka po celé období kojení často na dlouhé hodiny opouští a nechává je v bezpečí doupěte (šelmy, hlodavci, netopýři, ježci) či aspoň "neviditelná" pod keři a v trávě (zajíčci), sají husté tučné mléko. Jednak je potřebují, aby dostali potřebné množství živin, protože pijí v delších intervalech (zajíčci až 24 hodin), a jednak poněkud namáhavější trávení tučné potravy je udrží v potřebném klidu v době matčiny nepřítomnosti. Poněkud se této zákonitosti zdánlivě vymykají králíci. Ačkoli mají bezpečný pelech, kde mláďata tráví první 4 týdny, jejich mléko je tučností podobné kozímu. Matka však zůstává většinu času v blízkosti, doupě je součástí podzemního labyrintu obývaného celou kolonií, takže mláďata krmí velmi často. Naopak srnčata, která první týden života zůstávají ležet v trávě a matku vidí tak 4x za den, do schématu zapadají dobře. Prvních 7 dní po porodu mléčná žláza matky produkuje tzv. mlezivo, které má úplně jiné vlastnosti než mléko a je i jinak stravitelné. To platí i u nás, což jistě potvrdí každá maminka, která své děťátko kojila. Jakmile se objeví ve vemínku srny (ale i laně nebo danělky) pravé mléko, mládě začne matku po většinu dne doprovázet a cucne si, kdykoli má chuť.Pokud shrnu předchozí informace, vyplývá z nich toto: pro mladé šelmy a ježky kupte v zooprodejně sušené mléko pro koťata či štěňata a nařeďte je dle návodu. Pro ostatní savce je toto mléko zbytečné, resp. dokonce škodlivé. Těm je určeno ředěné (kopytníci, králíci, hlodavci) či neředěné (zajíci) mléko kondenzované. Ředění pro hlodavce je o něco méně než 1:1, aby výsledná tučnost byla kolem 5%, pro kopytníky a králíky 1:2 s žádoucí výslednou tučností asi 2,7%. Kozí mléko, je-li k dispozici, neředíme vůbec, kravské plnotučné jen maličko. Pozor! Nikdy nepoužívejte pro zvířata, zejména maličká mláďata, mléko trvanlivé! Proces homogenizace tuku, jemuž vděčí za svoji trvanlivost, způsobuje mláďatům průjmy a katary! Stejně tak se vyvarujte rostlinných mlék, tedy sójového a rýžového, a mlék určených pro alergické děti! Zde uvedené návody nejsou určeny pro dlouhodobý odchov mláďat! V takových případech je nutné doplnit mléko různými vitamínovými a minerálními přípravky, v pozdějších fázích odchovu mléčnými kašemi, vaječným žloutkem apod., vše dle druhu a stavu konkrétního zvířete. Proto po nezbytné době se vždy obraťte na záchrannou stanici, kde také podrobně uveďte, čím a jak často jste mládě krmili. Cenná je i informace o chybném postupu, protože umožní mláděti ihned vhodně pomoci!